Naši studenti jsou hrdí, sebevědomí a zvídaví

Úvodní rozhovor prvního čísla nového periodika studentů Gymnázia v Uherském Hradišti nemohl být s nikým jiným, než s ředitelem této významné vzdělávací instituce. V uvolněné atmosféře neformálního povídání přišla řeč, vedle charakteristických vlastností hradišťských „gympláků“, i na elektronickou klasifikaci, zahraniční výměnné programy, letní prázdniny i na ředitelova studijní léta…

Na začátku školního roku proběhla na našem gymnáziu „psychologická sondáž“, kdy studenti i učitelé charakterizovali určitá hesla pomocí barev. Kdybyste měl charakterizovat heslo „ředitelna“ pomocí barev, které by to byly?

Na úvod bych chtěl upřesnit, že nešlo o žádnou psychologickou sondáž… Podle nového školského zákona musí každá škola realizovat svou evaluaci a my pro ni hledáme vhodné nástroje. Jednou z metod, která je už dva tři roky značně preferována Zlínským krajem, neboť ji několik škol již vyzkoušelo, je zkoumat vztah k určitým subjektům a objektům, k určitým heslům v rámci podvědomí. Tato metoda, kterou zprostředkovává firma DAP Services, nám na základě krátké, asi 20–25 minutové, interakce nabízí realizaci evaluačního vyhodnocení v tomto školním roce. Jde tedy o evaluaci, o zhodnocení stavu školy, a to zkoumáním reakcí učitelů a žáků (které zastupovali studenti šesti tříd čtvrtých ročníků). Takže jen na vysvětlení, o co se vlastně jedná. Má to být evaluační nástroj, který je ve školách prakticky vyzkoušený, mj. i hradišťskou Obchodní akademií.

Na druhé straně musím zdůraznit, že ve mně jako v matematikovi vládne velká nedůvěra k takovýmto nástrojům. Já když nemám dostatečné informace o tom, na jakém základu se zkoumá názor studenta, rodiče nebo učitele, tak tomu příliš nedůvěřuji. Ale efektivita z hlediska zpracování a možnost se poučit z hlediska celého našeho studijního programu těmito metodami, nás vedla k tomu, že jsme tento snad efektivní nástroj přijali. A jedna důležitá věc s tím související: my obdržíme dvě věci. Jednak výsledky a jednak interpretaci. Já vše samozřejmě zveřejním, aby se těch 180 studentů čtvrtých ročníků mohlo s výsledky tohoto typu testovacího nástroje také seznámit. Ještě jedna malá perlička: když propagátoři této metody začali mluvit o podvědomí a dokonce o snech, tak jsem, sedíce v sále, požádal, aby nepokračovali, že to nejsou témata, která by mě zajímala, že můžou být zajímavá pro lidi, kteří se tímto zabývají, ale mě – algoritmikovi – hlavu mást nemusí. Takže jsem na těchto seminářích pozitivním prvkem nebyl. Z toho také plyne, že barvičky, které bych měl přisoudit heslu „ředitelna“, by byly nerelevantní, protože tomuto nástroji nepřikládám velkou váhu.

Nejen studenty by jistě zajímalo, jaký je váš běžný denní program a jak se odreagováváte po práci

Můj denní program se skládá ze tří velkých oblastí. Ta první, která je vidět nejvíce a která mi zabírá tři čtyři hodiny denně, je operativa. To jest praktické řízení školy, kterému se samozřejmě snažím věnovat co nejméně, protože mám zástupce, třídní učitele a provozní zaměstnance, kteří by to měli řešit místo mě. Moje úloha v operativě by měla být spíše kontrolní, nadčasová, abych neřešil to, co se stalo v tu kterou minutu, ale řešil systém, tedy to, jak se s těmito problémy vypořádat.

Například dnes (24. září, pozn. red.) mi v 9 hodin volali, že se na stadionu zranil jeden náš student. Tak co s tím? Samozřejmě tu musí být někdo, kdo má auto, kdo jej odveze do nemocnice, kdo to oznámí rodičům… V tomto konkrétním případě jsem to musel udělat já, ale předpokládám, že když tady nejsem, tak to realizují moji zástupci. Stejně tak sem patří běžné podepisování cesťáků, schvalování aktuálních materiálů, např. žádost individuálního plánu, jednoduše věci, které ten den přinese.

Druhou částí mého programu jsou naplánované semináře a akce obdobného charakteru, které jsou v rozsahu jeden dva tři dny v týdnu. Například před několika týdny jsem přednášel ředitelům základních a středních škol na téma Personální management, předminulý týden jsem se účastnil semináře v Praze, který pořádalo Ministerstvo školství, kde jsme se bavili o nových vzdělávacích školských programech. Jde tedy o akce, které v podstatě připravují na to, abych problémy, které se týkají operativního řízení školy i dalších témat, mohl zvládnout.

No a ta třetí, nejdůležitější část je, že připravuji pro naši školu materiály koncepční, tedy pro nás zásadní. Například v současné době připravuji dokumenty, které se týkají celoroční mzdové situace učitelů. To je vyhodnocení prvních osmi měsíců, nastavení osobních příplatků, změny třídnictví, změny předmětových komisí, jinými slovy věci, které se neřeší jeden konkrétní den, ale které vyžadují delší časové období. Stejným způsobem se musí připravit i vnitřní předpisy pro zabezpečení lyžařských zájezdů. Ročně máme devět deset lyžařských zájezdů, a ty mají svá pravidla. Stejně tak jsem musel do konce září zpracovat výroční zprávu, rozsáhlý materiál, který vyžaduje čas a klid; stejně tak je potřeba zpracovat první evaluační zprávu o naší škole. Takže můj kalendář závisí na tom, kolik dní v tom kterém týdnu mám na starosti věci, které se odbírají mimo školu, které se týkají operativy a které koncepčních záležitostí.

A vaše relaxace

Relaxace… Již od mládí sportuji, a tak pondělí a čtvrtek věnuji fotbálku, ať už jde o okresní mančaft učitelů nebo čtvrteční program kantorů našeho gymnázia. Snažím se těchto akcí zúčastňovat pravidelně, ale poslední dobou mi několik zranění naznačilo, že bych se měl věnovat jiným formám relaxace. Proto jezdím tak dvakrát třikrát do týdne i na svou zahradu, kde trávím tak dvě tři hodinky. Je to totiž místo, kde člověk myslí na něco jiného než je škola. No a mou největší radostí je samozřejmě vnučka.

Když jsme u té relaxace, jak vypadala vaše letní dovolená

Řekl bych tradičně. Jeden týden jsem byl s přáteli na kolech v České Kanadě: kola, výlety, voda. Prostě krásný týden. A vzhledem k našemu „cykloturistickému“ kraji, jsme dvakrát třikrát za týden vyjeli na kole po okolí i zde, a to hlavně na stezky mezi Veselím a Uherským Hradištěm. Vedle toho jsem se věnoval i již jednou zmiňované zahrádce. Také jsem pořádal velký třídenní mezinárodní turnaj ve stolním tenise, což mi zabralo také asi týden času. Tak tedy vypadaly mé „prázdniny“.

Na jaké změny a novinky se můžeme těšit ve školním roce 2007/2008?

Říkal jsem, že žádná velká reforma není úspěšná, protože popírá to, co se dělo před tím. Takže žádné velké změny nebudou, ale těch drobných je spousta. Začnu tím, co jsme inicializovali již na jaře. Rádi bychom informovali rodiče a samozřejmě i studenty o jejich studijních výsledcích prostřednictvím internetu. Takže pracujeme na tom, abychom za prvé zasíťovali celou školu, za druhé instalovali do odborných poslucháren odpovídající projektory, za třetí zpracovali nové webové stránky, za čtvrté zpřístupnili rodičům a studentům informační systém o průběhu studia, známkách, hodnoceních, sděleních a připomínek učitelů, a pátá část se týká instalování kamer ve venkovních prostorách školy, které mají hlavní význam v ochránění kol studentů před krádežemi. Všechny tyto novinky jsou tedy z IVT oblasti. Druhá část je část údržbářská, část opravovací. O prázdninách jsme zaměřili pozornost především do oblasti sociální, kde jsme věnovali několik statisíců na rekonstrukci sociálních zařízení, jejichž stav odpovídal přibližně létům 1980–1985.

A pokud jde o bezbariérový přístup?

Všichni vědí, že budovy, které se staví nově, už toto zařízení mít musí. Proto je také na Úluvu, na našem nižším gymnáziu, výtah pro případné vozíčkáře či tělesně postižené studenty. A jak se Karolínka Seidlová postupně přesunuje na historickou budovu, do kvinty a dále, tak je samozřejmě naší povinností, aby toto vybavení bylo připraveno i zde. A ačkoli šlo o poměrně rozsáhlou investici, u všech diskuzí, ať už to byly učitelé, vedení školy nebo odborní pracovníci, všude se tato rozsáhlá úprava setkala s kladnou odezvou. Považujeme totiž za samozřejmé, aby na Gymnáziu v Uherském Hradišti byla možnost využít libovolnou posluchárnu, libovolnou část naší školy i tělesně postiženými. Takže pro nás byla tato investice na prvním místě a byla úspěšně realizována.

Kdy má být spuštěna a studentům i rodičům zpřístupněna elektronická klasifikace?

Třetího října byli učitelé poučeni, jakým způsobem známky do systému zadávat, a do konce měsíce by měli doplnit všechny doposud zapsané známky. Bezprostředně po tom by měli mít rodiče (přes své heslo) přístup ke studijním výsledkům svých dětí.

Jaký je podle vás student Gymnázia Uherské Hradiště?

Student hrdý, student sebevědomý, student zvídavý, student, který ví, že studuje na škole, která má 128letou tradici. A já vím o čem mluvím. Např. nedávno zde bylo 250 studentů, kteří na naší škole maturovali před 50 a více lety. Jedním z těch, kdo zde seděli, byl i Josef Abrhám. Říkal, že vzhledem k tomu, že byl synem majitele cihelny, neměl možnost vystudovat, a že se z něj stal pouhý komediant. A my všichni víme, že je jedním z nejlepších komediantů v České republice. Jeho jméno jsem tak mohl zařadil po bok Petra Nečase, Dany Zátopové, Bedřicha Buchlovana nebo pana Borůvky, kteří naše gymnázium proslavili. Já si myslím, že i tato jména dávají našim studentům pocit výjimečnosti, pocit toho, že studují na škole, která má svoji historii. A my všichni učitelé doufáme, že má i svoji současnost a budoucnost.

Mluvíme o studentech GUH, vy jste byl jakým studentem?

Já jsem studoval naprosto bez problémů. A i když jsem měl mimo studium spoustu aktivit, tak jsem byl velmi dobrý student, tj. vždycky víc jedniček než dvojek. Ale výborný student jsem byl pouze tehdy, když to bylo potřeba, tedy až ve dvanácté třídě. Takže jsem měl na konci posledního ročníku i u maturity samé jedničky, ale předtím nikdy. Na druhé straně jsem měl i několikrát třídní důtku, protože jsem se nechoval vždycky tak, jak bych měl, ale k ředitelské důtce nebo ke dvojce z chování se to nikdy nedostalo.

Nedávno jste byl na výměnném pobytu ve Spojených státech. Hodláte podobnou výměnu, ať už by se týkala vás, vašich zástupců, nebo učitelů, zopakovat?

Já už 12 let našim učitelů říkám, že všechny formy kooperace se zahraničím jsou plně užitečné a že je budu podporovat. Spolupráce, kterou jsem vedl s paní Judith McDowell jsem nepřipravil já, ale Fullbrightova nadace, která má sídlo v Praze a pro kterou dříve pracovala i naše paní profesorka Hájková. Tato nadace vypisuje roční výměnné pobyty pro všechny učitele. Například můj kolega Kovařík z „umprumky“ (dnes působí na Univerzitě Tomáše Bati se sídlem v UH, pozn. redakce) byl v Americe celý rok, a na jeho místě zde byla Američanka, která pracovala nejen na „umprumce“, ale i čtyři hodiny u nás.

V mém případě se jednalo o program šestitýdenní společné stáže zde a v Americe. A samozřejmě že když už jsem tam byl, tak jsem se snažil pro naši školu vyjednat co nejlepší možnosti další spolupráce. Ale sami uznáte, že asi nebylo vůbec jednoduché vysvětlit školské radě v městě Poquoson, že to největší štěstí, které je může potkat, je zavítat do Uherského Hradiště, jelikož již šest let uskutečňují výměny s Uruguají a deset let s Panamou, tedy s nepříliš vzdálenými zeměmi.. Takže pro mě to byl poměrně těžký úkol, ale zřejmě se zdařil, neboť již na jaře byl u nás ředitel školského úřadu města Poquoson, pan Jonathan Lewis, a nyní koncem října jedou do tohoto města tři mé zástupkyně, aby domluvili další spolupráci a případné výměnné pobyty našich studentů. Proto rozlišujme dvě akce: můj pobyt v rámci Fullbrightovi nadace, a naši již samostatnou činnost. Našim cílem je, aby k nám na jaře příštího roku přijeli studenti z Poquosonu, a aby pak na podzim odjela do USA delegace našich studentů. Jestli ten rozsah studentů bude pět nebo dvacet, to zatím nevíme, to je věc, která se bude vědět koncem října, až se vrátí naši zástupci.

Hovoří se i o spolupráci s africkými či asijskými zeměmi, tedy o spolupráci celosvětového charakteru. Co je na tom pravdy?

To byl nápad pana ředitele z Ameriky, podle kterého je spolupráce se Střední a Jižní Amerikou a Evropou pěkná, ale myslí si, že bychom mohli vytvořit jakýsi sedmiúhelník kooperujících škol. Záměrem je oslovit střední školu v Jižní Africe, v Indii a v Číně. Schůzka sedmi ředitelů těchto oblastí by pak mohla být začátkem spolupráce těchto sedmi velkých vzdělávacích center. Musím ale přiznat, že od dubna, kdy jsme se tím zabývali, se nikam nepokročilo.

A vy jako ředitel GUH tuto myšlenku podporujete?

Samozřejmě. Každá podobná akce se zdá být náročnou, nemožnou a finančně nákladnou. Na druhé straně z každé takové akce či výměny jsem se vždycky vracel obohacen informacemi, zážitky a pln kontaktů, které by škola, ať jde o učitele nebo studenty, mohla využít. Proto mi ten nápad nepřipadá nemožný, protože tři už v podstatě jsme. Vedle USA jsem v minulosti navštívil i Šanghaj v Číně, kde jsem získal kontakt na pana ředitele Tenga, takže zbývá indický a jihoafrický ředitel, což si myslím, že pan Jonathan Lewis svým dosahem kontaktů zvládne. A skoro se mi zdá, že v roce 2008 by mohla proběhnout první schůzka těchto sedmi škol. To, jestli se uskuteční v Uherském Hradišti, nebo někde v Japonsku, nevím, ale myslím si, že je to určitě správný start a krok správným směrem, a za pár roků se snad můžeme těšit i na výměnné pobyty s Jižní Afrikou nebo Čínou.

Na začátku školního roku byla všem vyučujícím stanovena pevná pracovní doba, a to od 7.30 do 14.00, resp. do 16.00 hodin. Znamená to, že učitelé musejí být v této době na svém pracovišti?

Je to trošičku jinak. Všem pracovníkům v České republice je ze zákoníku práce stanovena pracovní doba 8,5 hodiny, a je povinností zaměstnavatele to dodržovat. Já již dlouhou dobu tvrdím, že stanovit učitelům nepřetržitou 8,5 hodinovou pracovní dobu je naprosto nesmyslné, kontraproduktivní, a že je to nepovzbudí ani v jejich morálce, ani v jejich aktivitě a ani v jejich přípravě. Na našem gymnáziu zatím zákoník práce realizujeme tak, že 8,5 hodinová pracovní doba, kterou musím stanovit, je rozdělena na tři části. V rámci první části chceme, aby byli učitelé ne svém pracovišti, protože výuku nelze realizovat mimo školu. My jsme zatím tuto dobu vymezili od 7.30 do 12.00. V čase mezi 12.00 a 14.00 není účast na pracovišti povinná, protože spoustu činností dělají kantoři v jiném termínu, v době, která není přesně stanovena, v době, kdy mají oni čas (rodičovské sdružení, ranní výuka a jiné činnosti související s organizací ve škole, což je samozřejmě také práce…) No a třetí část od 14.00 do 16.00 je doba, kdy se můžou učitelé připravovat doma. Takže pracovní doba našich kantorů se skládá, a v našem pracovním řádu to tak bylo vždycky, z přímé vyučovací povinnosti, druhá část jsou záležitosti, které si organizují sami, a zbývá třetí část – domácí příprava, která se snad nikdy nebude muset vykonávat ve škole, protože po odpracovaných čtyř pěti šesti vyučovacích hodinách není rozumné, ani možné se dále připravovat. Je třeba, aby tu část přípravy, kterou byli učitelé zvyklí vykonávat v podvečer, večer a o sobotách či nedělích, mohli dělat v době, kterou si sami stanoví.

Může ale nastat situace, kdy má kantor v rozvrhu například dvouhodinovou „díru“. Je možné, aby se v této době nezdržoval v prostorách?

Ano. Pokud jde o čas mezi půl osmou a dvanáctou, tak mi stačí napsat mail, že potřebuje něco vyřídit, a v čase od dvanácti hodin už o tom samozřejmě vědět nemusím.

Je ještě nějaká otázka, kterou jsme nepoložili, ale vy byste chtěl, aby padla?

Tisíce otázek. O běžném životě školy, o našich studentech, o desítkách kroužků, o desítkách výuk… Je skutečně ještě spousta problémů, které musím denně řešit a které by zajímali nejen naše učitele či studenty, ale jistě i jejich rodiče a přátele. Takže já si myslím, že je ještě tisíce otázek, na které jsem připraven odpovědět…

 
Reklama
 

Naši studenti jsou hrdí, sebevědomí a zvídaví AUTOR:

TRUŇK
Školní časopis uherskohradišťského gymnázia, do kterého přispívají jak studenti, tak učitelé. Díky vzájemné spolupráci region-uh.cz a tohoto časopisu Vám velmi rádi přinášíme názory mladých a inteligentních lidí z Vašeho okolí.

Článek pro TRUŇK připravili Iveta Mlejnská a Jaroslav Březina

Naši studenti jsou hrdí, sebevědomí a zvídaví DISKUSE:

koeman, 17.03.2009 10:02
yes
 

MOHLO BY VÁS JEŠTĚ ZAJÍMAT:

Fantom hotelů

Fantom hotelů

UHERSKOHRADIŠŤSKO: Muž si z hotelů odnáší televizory. (celý článek)

Východní Morava: na Štěpána nemusíte zůstávat doma

Východní Morava: na Štěpána nemusíte zůstávat doma

VÝCHODNÍ MORAVA – Nejkrásnější svátky v roce jsou takříkajíc „za dveřmi.“ Kdo nechce Vánoce strávit jen doma či návštěvách, pro něj má Východní Morava řadu pozvánek. Třeba na 2. svátek vánoční, na Štěpána, který letos připadá na úterý. (celý článek)

Pomozte při pátrání

Pomozte při pátrání

UHERSKOHRADIŠŤSKO: Policisté pátrají po čtyřiasedmdesátiletém muži. (celý článek)

 

ZA ČLÁNKEM STOJÍ:

ČLÁNEK JE ZAŘAZEN V KATEGORIÍCH:

SDĚLENÍ

OBSAH TVOŘÍ TAKÉ ČTENÁŘI!

O PORTÁLU REGION-UH.CZ

PŘIHLÁŠENÍ UŽIVATELE

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

 
 
Naši partneři (např. )