Ostrožská Lhota

Region Uherské Hradiště - Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

"Kamenná Lhota" s pohledovou dominantou na vrchol hory sv. Antonínka, se připomíná už v roce 1366 jako součást ostrožského panství. Od počátku byla vinařskou obcí, a i když byla dvakrát zcela vypálena, mohla se v roce 1669 pochlubit 37 ha vinohradů. V polovině 18. století se v Ostrožské Lhotě starali už o 56 ha vinic. V průběhu 19. století došlo k útlumu a v roce 1900 zde zůstalo zachováno jen 21 ha vinic. V obci působí folklorní skupiny Háječek a Kameňáček a dechovka Rozmarýnka, které zde udržují staré lidové tradice - pořádání svatoannenských hodů či pochovávání basy. Pěkným zpestřením místního (i regionálního) kulturního života je aktivita zdejších mažoretek.

Pod samým kopcem sv. Antonínka leží ves Ostrožská Lhota s vinohrady Hradíštška a Lysiny. V Ostrožské Lhotě bývalo za starodávna, tedy ještě r. 1592 mýto na silnici "hradské" vedoucí z Nového Města nad Váhem na Blatničku a zaniklou dědinu "Smíchov"- Ostrožskou Lhotu do Uherského Ostrohu. V Ostrožské Lhotě cestě té dosud se říká "Smíchovská". Cesta ta bývala velmi důležitá, vedla z Ostrožské Lhoty též na Kunovice do Uherského Hradiště a bývala jako taková velmi široká; při ní staly mohutné plané hrušně, z nichž dodnes zachována je již jenom jediná, a patří nyní Martinu Filípkovi. Uvedená cesta upravena na silnici zdejší obcí v r. 1911.

Mám-li psáti o dějinách obce Ostrožská Lhota, táži se: Kdy asi vznikla Ostrožská Lhota? Písemných památek o tom se nám nedochovalo, lze však míti za to, že vznikla jako jiné Lhoty ve století XIII., tedy za posledních Přemyslovců. Dle Codex diplomaticum I.- 207 daroval r. 1366 markrabě Jan v Brně statek Uh. Ostroh s dědinami: Starou a Novou Blatnicí, Lhotou, se zaniklými později dědinami Sezeme, Smíchovem, Nunkošem a Kvačicemi, svému druhému synovi Soběslavovi a r. 1371 třetímu, nejmladšímu synu Prokopovi. Dlužno podotknout, že od r. 1322 drželi panství uhersko ostrožské i se všemi dědinami v zástavě páni Šternberkové holičtí svými syny Zděslavem a Štěpánem, až do zaplacení dluhu, který jim byl povinen markrabě moravský. Dle topografie Volného darovala markrabata Jošt a Prokop r. 1400 Uh. Ostroh i s Blatnicí a dědinami, k panství tomu patřícími, v léno bratrům Haškovi a Benešovi z Waldsheimu. Roku 1415 dle olomouckých desek zemských VIII- 28 dal Hašek z Waldsheimu své manželce Anně rozené z Risenburka zajistiti 800 kop grošů na vesnicích: Ostrožské Předměstí, Ostrožské Lhotě a Dolní Blatnici, kdež bylo mýto a mlýn. Tento Hašek z Waldsheimu uvádí se jestě v r. 1418 jako spolumajitel panství Uh. Ostrohu a r. 1421 jako Hašek z Waldsheimu "na Ostrově" již sám. Hašek z Waldsheimu byl horlivým husitou a často účastnil se válek husitských v Čechách a na Moravě. Tehdy katolíci, naši předkové v Ostrožské Lhotě museli přijati náboženství "Moravských bratří", neboť jakého vyznání byl majitel panství, takového museli býti i jeho poddaní. V témže čase přeměněn byl i chrám v Blatnici, kamž lhotečtí docházeli na mše v moravskou bratrskou modlitebnu, což trvalo až do r. 1658, kdy opět do něho uvedeny obřady římsko katolické.

Pomocí a pod ochranou Haška z Waldsheimu na Ostrově, Petra z Kravař na Strážnici, Jaroslava ze Štemberka ve Veselí, Bočka mladšího z Kunštátu na Vizovicích a Brumově, shromáždili všechny poddané jmenovaných pánů, vojensky se zorganizovali a na Ostroze založili pevný tábor. (Dle jiného letopisu měl býti Ostrov snad v Nedakonicích). Tehdy byli i lhotečtí nuceni tento tábor opevňovat a tam i co vojáci sloužili, neboť to byl tábor válečný. Z tábora toho byly podnikány válečné výpady do širého okolí, jichž účelem bylo vyloupiti a vypáliti římsko katolické kostely a kláštery. Tehdy bylo zničeno probožství v Osvětimanech, opatství na Velehradě, kostel a fara v Polešovicích. Opevněného hradiště a Kyjova táborští nedobyli. Uherský král Sigmund vyslal postiženým na pomoc 6000 uherských jezdců, aby pustošili dědiny a jmění pánů z Ostroha, Strážnice, Veselí, Vizovic a Brumova, což se jim skutečně podařilo, takže vydrancovány všechny dědiny i se Lhotou. Tehdy zanikl též Smíchov, ležící mezi Blatničkou a Ostrožskou Lhotou, jak se dnes říká "u studní". Konečně za pomoci lidu, který přivedl si Jan Železný biskup a kardinál olomoucký, bylo bratrského Ostrohu dobyto. Hašek z Waldsheimu však nepřátelům utekl, nebyl tedy zajat a ještě téhož roku bojoval opět proti Sigmundovi. Avšak 17. Listopadu 1421 byl na sněmě brněnském panství ostrožského zbaven a celé panství i s dědinami opět připadlo zeměpánu uherskému králi Sigmundovi.

Král Sigmund později i císař neměl panství ostrožské dlouho v držení. Již r. 1426 přitáhli na Moravu čeští Táborité a Sirotci, vedeni knězem Prokopem Holým Rakušáky porazili a statky, císařem a králem Sigmundem zabrané, tehdy i panství uher. Ostrožské znovu zabrali.(Viz Klosterneuburger klaine Chronik). Od r. 1426 až do r. 1435, dle Palackého, byl majitelem panství ostrožského Přibyl Korybut Friedrich, kníže ruský. Od r. 1437 jmenován pánem ostrožským Ctibor Albert z Kunovic též z Ostroha.

R. 1440 zmocňuje se panství Ostroha jakýsi loupežný rytíř Reinprecht, r. 1446 patří Ostroh majiteli Hodonína Čeňku Nožnovi, r. 1464 jmenuje se opět Albert Hynek z Kunovic. Později bylo dáno toto panství v zástavu Emilu Smilovi Kunovi z Kunštátu, jemuž r. 1511 král český Vladislav dovolil toto panství vypáliti. Tento poté prodal panství Uh. Ostroh Janovi z Kunovic. Tento Jan z Kunovic byly synem sestry varaždínského biskupa, správce biskupství olomouckého Jana Filipce, rodáka z Prostějova a kancléře uherského, který se vzdal těchto hodností, vstoupil do řádu Františkánů, založil v Uh. Hradišti klášter františkánský, kdež i zemřel a je pochován r. 1509. Dědicem svého ohromného jmění ustanovil syna své sestry Jana z Kunovic.

Po Janu z Kunovic je pánem na Ostroze r. 1550 Dětřich z Kunovic, pak Jaroslav z Kunovic a pak syn jeho Dětřich z Kunovic. Jmenovaní páni z Kunovic zavedli na tomto panství vzornou správu a dali sepsati tzv. urbáře r. 1592. Jeden takový urbář z r. 1592 nachází se v zámku v Uh. Osrohu; jest psán starou češtinou a z něho se dovídáme o správě a způsobu života a o poddanských poměrech k vrchnosti.

Ze starých listin, jež se nacházejí dnes ve Vídni, uvádím z urbáře toto: Ostrožská Lhota náležela již před rokem 1625 ku panství ostrovskému, kdy čítala 36 půlláníků a 35 podsedníků (jež obývali pravděpodobně dnešní Podsedka) mimo domkaře. Většina obyvatelů této vesnice byla nucena jistých závazků oproti "Pánu" tehdejšímu šetřiti, domkaři však, kteří ani dle jména ani co do počtu v zápisech uvedeni nejsou, neměli se závazky těmi co činiti. Půlláníky v té době byli: Martin Blahuš, Jíra Hašený, ... Podsedníci: Valentin Juračků, Jíra Kotek, ... Z těchto a dalších tam uvedených jmen dochovala se po dnešní dobu: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák, a lze míti za to, že patří k nejstarším, dosud žijícím rodům v Ostrožské Lhotě. Povinnosti Každý z uvedených půlláníků byl povinen každoročně o sv. Jiří a o sv. Václavu 15 grošů odváděti, krom toho o vánocích 2 groše za hlásku dáti, pak v roku 3 dny orati, 3 dny mrvu vyvážeti, 3 dny obilí s pole přivážeti a 3 dny dřevo do zámku voziti. Jan Mlynář ze mlýna horního dodával osypu o sv. Jiří a o sv. Václavu po 14 mírách rži a žita a o vánocích za hlásku 2 groše. Také povinen byl robotami k zámku u dvora k pivovaru což starého díla opravovati a od nového díla se témuž podle slušnosti platiti mělo. Naproti tomu Jan Leva ze mlýna dolního toliko povinen byl každoročně o sv. Jiří a o sv. Václavu po 16 mírách rži a žita odváděti.

Lidé z této vesnice byli povinni společně ve svátek výročí na zámek 10 slepic dáti a kromě toho o velikonocích 4 kopy a 52 vajíček odváděti. Při této vesnici byly hory vinohradní, totiž "Hora stará", v ní 15 čtvrtí a 1 achtel, "Hora hradištěcká", v ní 18 a půl čtvrti, "Hora Lhotský Suchov" v ní 15 a půl čtvrti a "Hora Lysina", v ní 15 čtvrtí, z nichž se "pánu" odvádělo z jedné každé vinohradní čtvrti- čtvrt vědra vína, což činilo celkem 16 věder 3 1/2 mázu. Též byli povinni všichni pololáníci, každý obilí jarního, neb ozimého po 6 kopách nažíti a louku ku dvoru v Nové Vsi patřící pod Loučkami zvanou seséci, usušiti, shrabati a do panských stodol neb seníků odvésti- bývalo na nich do 20 vozů.

Zvláštní povinnosti ve vesnici byly tři řeznické jatky; každý z těchto tří řezníků povinen byl každoročně pánu na zámek 1 kámen přepuštěného loje odváděti. Lidé z této vesnice byli povinni obdělávat panské vinohrady; o kopačky, od zatloukání kolů, od řezů a od lisování platilo se 2 groše. Od vázání a smítání po 1 groši, od sbírání hroznů při vinobraní po 5 denárech a od vytahování kolů po 5 groších od 1 achtele. Převzato z http://mujweb.cz/kultura/lhota

 
 

Řazení článků:

 

Jízdu nezvládla

UHERSKOHRADIŠŤSKO: Řidička i spolujezdec skončili v nemocnici.

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 

Likvidovali granát

UHERSKOHRADIŠŤSKO: Granát museli zlikvidovat na místě.

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 

Recidivista si chtěl oslavit narozeniny dávkou vlastního pervitinu

Neděle 31. července je pro jednoho muže z Ostrožské Lhoty narozeninovým dnem. Včera měl proto důvod k oslavě a to hned dvojí: jednak slavil své sedmatřicáté narozeniny a pak také to...

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 

S téměř dvěma promile řídil auto

Řídit auto pod vlivem alkoholu nečinilo žádný problém jednačtyřicetiletému řidiči Fábie. Toho v sobotu ráno před osmou hodinou zastavila policejní hlídka na křižovatce v Ostrožské Lhotě...

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 

Biopotraviny ve školní jídelně

O biopotravinách jste jistě už slyšeli a možná patříte k těm, kteří si je občas i koupí. A proč ne, jedinou nevýhodou je jejich, pro mě nepochopitelná, vysoká cena...

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 

Cimbálová beseda v Ostrožské Lhotě

V sobotu 28.11. se od 18:00 hodin v Ostrožské Lhotě uskutečnila další cimbálová beseda, kterou pořádaly hned tři lhotské lidové soubory, domácí cimbálová muzika a mladá cimbálová muzika...

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 

Tradiční dostaveníčko broučků a berušek v Ostrožské Lhotě

Před státním svátkem - Vzniku samostatného Československa v roce 1918, si večer v Ostrožské Lhotě dali malé dostaveníčko broučci a berušky...

Rubrika: Aktuálně z regionu - Podle města - Ostrožská Lhota

 
 
 

Řazení článků:

 

AKTUÁLNĚ Z REGIONU

AKTUÁLNĚ Z REGIONU - PODLE MĚSTA

O PORTÁLU REGION-UH.CZ

SDĚLENÍ

OBSAH TVOŘÍ TAKÉ ČTENÁŘI!

PŘIHLÁŠENÍ UŽIVATELE

 
 
Naši partneři (např. )